Jaké jsou základní charakteristiky vyživovací povinnosti?

Podle českého právního řádu vyživovací povinnost vzniká mezi předky a potomky, jak je zakotveno v § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzdálení příbuzní pak mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit príbuzní bližší. Výživné lze přiznat, pokud není oprávněný schopen se sám živit, s tím, že nezletilé dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z jeho majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě. Jak se ale určuje rozsah výživného? Pro určení výše výživného jsou rozhodné především odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnost a majetkové poměry povinného. V tomto případě se zkoumá i zda se povinný bezdůvodně nevzdal výhodnějšího zaměstnání (výdělečné činnost, majetkového prospěchu), aby snížil výši výživného, kterou má povinnost poskytovat oprávněnému. Pokud je povinných více osob, rozsah vyživovací povinnosti odpovídá poměru možností a schopností každé z nich.