Trestný čin podvodu ve smyslu § 209 trestního zákoníku je tzv. obohacovacím trestným činem, to znamená, že vyžaduje, aby jeho pachatel sebe nebo jiného na úkor oběti obohatil, a to konkrétně tím, že oběť podvodu záměrně uvede v omyl, využije jejího omylu, o kterém ví, nebo před obětí zamlčí podstatné informace, tedy takové, které kdyby oběť znala, tak s podvodníkem nebude jednat či bude jednat za jiných podmínek.
Typickým podvodem v dřívějších dobách přitom byl podomní prodej, podvodné telefonáty, uzavírání smluv bez úmyslu je plnit či podvody pojistné, dotační nebo úvěrové (trestní zákoník je postihuje pod separátními trestnými činy). Poslední dobou však pro trestný čin podvodu je stále typičtější podvodné jednání na internetu, zejména pak skrze e-maily nebo v případě pokročilejších podvodníků přes internetové seznamky. Zde osoby využívají falešné profily obvykle atraktivních žen či mužů, aby z obětí, které se domnívají, že si tím získají přízeň těchto „sexbomb“, vylákaly často vysoké finanční částky. Tohle však samozřejmě není jediný postup, který pachatelé používají.
Nedávný případ sedmašedesátileté důchodkyně z Blanenska toto potvrzuje. V tomto případě muž byl její vrstevník, avšak vydával se v rámci konverzace po internetu za dobrovolného lékaře pracujícího v Jemenu. Následoval již klasický podvodný scénář. Muž seniorce posílal zprávy projevující jeho náklonnost a přízeň a sliboval jí první poslední hned, jak se vrátí do Čech. Když se tak však mělo stát, muže čirou náhodou měli v Jemenu před odjezdem zadržet a aby se dostal domů, musel se vyplatit.
Seniorka slepě věřící domnělému milenci mu naposílala na „vyplacení se“ a na následnou „cestu domů“ 1.300.000 Kč, přičemž statisíce si musela půjčit. Muž jí přitom sliboval, že po svém návratu vrátí částku dvojnásobnou. Výhodná investice se však nezmaterializovala a naštěstí v tomto případě důvěřivá seniorka nakonec za asistence jednoho ze svých věřitelů, který pojal podezření ohledně účelu, na který seniorka používá jím půjčené finance, vše ohlásila na policii, která podvodníka brzy zadržela.
Ne každý podobný podvod po internetu má obdobně šťastný konec. Dalším podvodným schématem jsou investice do kryptoměn. Zde již pachatelé bývají o něco chytřejší a vytvářejí podvodné bankovní účty, které vydávají za internetové peněženky svých „klientů“. Místo toho, aby vylákané peníze investovali do kryptoměn je však z účtů stahují pro vlastní potřeby a následně když klient chce spolupráci ukončit – typicky podvodníci ztráty vysvětlují nezdařeným obchodem s kryptoměnami – tak vyžadují podvodníci vysoké poplatky za ukončení spolupráce. Tyto podvody už často nepáchají jednotlivci, ale síť organizovaného zločinu v celoevropském ne-li celosvětovém měřítku, a proto vypátrat pachatele a nabídnout jakoukoli formu satisfakce je pak pro orgány činné v trestním řízení velmi složité ne-li téměř nemožné.
Vzhledem k tomu, že jsou situace, kdy lidé jsou schopní podvodníkům vyplatit neskutečné množství peněz – výše uvedené 1,3 milionu ještě zdaleka není pomyslný rekordman na tomto poli, ti se mohou klidně pohybovat i ve výrazně vyšších částkách – tak nelze doporučit než co největší obezřetnost.
Zdánlivě výhodná investice nebo kvetoucí láska se mohou snadno ukázat jako iluzorní, zejména dokud se člověk nemůže o situaci přesvědčit v realitě a nikoli pouze na internetu. V případě seznamek je recept relativně jednoduchý, neposílat nikomu žádné peníze, zejména v situaci, kdy neexistuje racionální důkaz, že daná osoba je opravdu v nesnázích. Pokud opravdu někomu takto věříte, trvejte na ověření u zaměstnavatele či vysílající organizace – pokud osoba tvrdí, že to nejde, je téměř na jisto, že se jedná o podvodníka.
V případě investičních aplikací a schémat je postup obdobný, vždy je třeba ověřit historii investiční platformy, existující klientelu, recenze, kde, kdy a jak vznikla. Pokud na internetu o službě absentují informace či jsou pochybného původu, jedná se zřejmě o podvodné schéma. Další indicií mohou být na první pohled nápadně výhodné podmínky či přísliby. Skutečný ostřílený investor jednak má obvykle dohledatelnou historii a dále také nabízí podmínky realistické ne-li konzervativní, aby sám sebe nevystavil žalobám svých klientů, když nesplní v reálném světě nesplnitelné.
Podvody jsou poslední dobou velkým fenoménem internetu, avšak lze jim předcházet jednoduchou obezřetností. Nejlepším řešením podvodného jednání je totiž vždy takové, kdy právníka nepotřebujete – tedy podvodníkovi nenaletíte.
Vždy je tedy na místě podezřelé či jinak nápadné jednání několikrát prověřit a v případě investic a podobných finančních operací se v nejistotě poradit s odborníky – finančními právníky, bankéři či profesionálními investory. Hodinová marže profesionála Vás vždy vyjde značně levněji než přijít o statisíce a následně se ještě zdlouhavě soudit o náhradu škody.
Zdroje:
https://www.policie.cz/clanek/podvod-s-investicemi-do-kryptomeny.aspx Podvody s kryptoměnami
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2353134 Podvod seniorky domnělým lékařem
http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-5-paragraf-209 Trestný čin podvodu