Co je to odúmrť v dědickém řízení?

Představme si situaci, kdy po zemřelém zůstane dědictví bez dědice. Lidé, kteří by dědili zkrátka buď vůbec nejsou, třeba kvůli dřívějším úmrtím, nebo jsou a nemohou, nebo se rozhodli neuplatnit své právo dědit. Co se v takovém případě děje?

Dědictví bez dědice nazýváme jako odúmrť, která je definována v ustanovení § 1634 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, které stanovuje, že “nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic”. Dále je ve zmíněném paragrafu také uvedeno, že stát, pokud bude dědit odúmrť, nemá právo dědictví odmítnout. 

Starat se o odúmrť je kompetence Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Na stránkách ÚZSVM je uvedeno, že pokud stát zdědí věci, které mají historický význam, tak je zpravidla zdarma předává galeriím a podobným institucím. Zbytek majetku předává dětským domovům, výchovným ústavům nebo třeba nemocnicím. Majetek, který stát nepotřebuje je nabízen v různých aukcích nebo dražbách.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle svých webových stránek za rok 2020 řešil 1.207 případů odúmrtí a převzal majetek v hodnotě větší než 225 milionů korun.