Jak pořídit závěť?

Smlouvy, rodinné právo

Občanský zákoník rozlišuje několik forem pořízení závěti zakotvených v § 1532 až § 1538. V souladu s § 1532 je vždy vyžadována písemná forma závěti, ledaže by byla poslední vůle pořízena za zvláštních okolností. Poté je možné odchýlení od požadavků, jak bude pojednáno níže. Každý typ závěti má pak kromě písemnosti i další podmínky, které je potřeba k její platnosti splnit. Nutno dodat, že přesná forma závěti není dána.

 

Závěť je odvolatelný projev vůle, můžeme ji tak měnit a poté je platná ta poslední pořízená. Aby bylo možné určit konečnou závěť, je nutné ji obstarat datumem. Pokud by zůstavitel pořídil více závětí, které by si navzájem odporovaly a chyběly by data pořízení, došlo by k zneplatnění. Toto se týká i závětí, jejichž právní účinky závisí na určení doby, kdy byly pořízeny.

 

A kdo je způsobilý k pořízení závěti? Závěť mohou pořídit svéprávné osoby starší osmnácti let. Osoba, která dovršila patnácti let věku, i přesto že ještě nenabyla plné svéprávnosti, může pořídit závěť bez souhlasu zákonného zástupce formou veřejné listiny. Ten, kdo byl omezen ve svéprávnosti, například osoba se závažným duševním onemocněním, může závěť pořídit v jakékoliv formě, pokud se uzdraví a je tak schopný projevit vlastní vůli.

 

Omezení se ale může týkat i osob s chorobnou závislostí na alkoholu, psychotropních látkách nebo hráčství. Ti pak mohou rozhodnout nejvýše o polovině majetku. Pokud takováto osoba nemá zákonné dědice, kteří by získaly druhou polovinu, a dědil by tak stát, může osoba omezená pořídit závěť o celé své pozůstalosti.

 

Existují dva základní typy pořízení závěti, a to veřejnou nebo soukromou listinou. Veřejná je vydaná orgánem veřejné moci nebo je prohlášena za veřejnou zákonem. Závěť tak můžeme nechat sepsat notářem, čímž získá charakter veřejné listiny.

 

Jedná se o nejbezpečnější formu dokumentu, protože je tak založen plný důkaz o podstatných okolnostech jakožto o původu listiny a době jejího pořízení. Tyto údaje jsou potvrzeny orgánem nebo osobou, která listinu zřídila.

 

Soukromá listina s sebou přináší rizika, že nebudou dodrženy všechny náležitosti, což může vést k vyvrácení její pravosti. Důkaz pravosti a správnosti je pak na každém, kdo se listiny dovolává.

 

Poslední vůli touto formou můžeme napsat celou vlastní rukou, tímto pořídíme takzvanou holografickou závěť. K tomu nepotřebujeme žádné další svědky. Je však nutné, aby dokument obsahoval datum a vlastnoruční podpis zůstavitele.

 

Závěť alografická je sepsána jiným způsobem než vlastnoručně. Můžeme ji tak napsat například na počítači. K tomuto potřebujeme dva svědky, kteří svoje svědectví stvrdí podpisem. Nesmí však chybět ani podpis zůstavitele. Zároveň pak svědci musí být schopni dosvědčit na základě výslovného prohlášení, že se jedná o poslední vůli zůstavitele.

 

V případě nevidomého je potřeba tří svědků. Nevidomý svou vůli pronese před nimi, jeden ji pak sepíše a další přečte. Poté všichni tři svědci i spolu se zůstavitelem potvrdí její správnost. Nemůže-li zůstavitel číst nebo psát, bude mu závěť tlumočena jím zvoleným způsobem dorozumívání a tento způsob bude uveden i v listině. Když zůstavitel nemůže listinu stvrdit podpisem udělá na listině rukou nebo jinak vlastní znamení, ke kterému bude dopsáno jeho jméno.

 

Svědkem ve všech těchto případech nemůže být dědic, odkazovník nebo ten, kdo není způsobilý svědčit o pořízení závěti. Vyloučeny ze svědectví jsou i osoby dědici či odkazovníkovi blízké a také jejich zaměstnanci.

 

Vrátíme-li se k pořizování závěti s úlevami, má se na mysli v patrném a bezprostředním ohrožení života. V takovémto případě má zůstavitel právo pořídit závěť ústně, avšak před třemi současně přítomnými svědky. Právo poté chrání i případ, kdy by svědci nepořídili záznam o zůstavitelovi poslední vůli, pořídí se tak soudní protokol o výslechu svědků.

 

Existuje-li důvodná obava, že zůstavitel nestihne před smrtí pořídit závěť formou veřejné listiny, může jeho poslední vůli zaznamenat starosta obce za přítomnosti dvou svědků.

 

Zvláštní situace může nastat na palubě námořního plavidla nebo letadla. V takovémto případě může velitel plavidla nebo letadla zaznamenat zůstavitelovu poslední vůli za přítomnosti dvou svědků. Plavidlo však musí plout pod státní vlajkou České republiky a letadlo musí být zapsané v leteckém rejstříku v České republice.

 

Při účasti ve vojenském konfliktu a vojenských operacích může poslední vůli zaznamenat velitel vojenské jednotky České republiky nebo jiný voják hodnosti důstojníka a vyšší. Podmínkou je opět přítomnost dvou svědků.

 

Je-li zůstavitel naživu pozbývá závěť pořízená v bezprostředním ohrožení života platnosti po dvou týdnech od pořízení.  Závěť náležitě pořízená starostou nebo na palubě námořního plavidla či letadla i závěť pořízená vojenským velitelem či vojákem s hodností velitele nebo vyšší pozbývá platnosti po třech měsících od pořízení. Lhůta však neběží dokud zůstavitel nemá možnost pořídit závěť ve formě veřejné listiny.

 

Klára Šebestová

Studentka PF UK

 

Podobné články

Adopce a náhradní péče

Adopce dětí homosexuálními páry a jejich právní ochrana

Adopce dětí u homosexuálních párů je možná, jejich právní ochrana však v komparaci s heterosexuálními páry není rovná. Homosexuálové jsou často nuceni český právní systém v tomto ohledu obcházet – v zájmu ochrany jejich rodiny a tato problematika se pak přesouvá do jakési šedé zóny práva.

Read More »
Právní odpovědnost

Předsmluvní odpovědnost

Původ institutu je připisován německému právnímu prostředí, kde vznikl v 2. polovině 19. století. Současný institut předsmluvní odpovědnosti je projevem obecného principu poctivosti (§ 6 OZ). Samotná předsmluvní odpovědnost je zakotvena v ustanovení § 1728 až 1730 OZ, kde jsou vymezeny čtyři konkrétní skutkové podstaty tohoto institutu, a to:

Read More »
Dědické řízení

Jak pořídit závěť?

Původ institutu je připisován německému právnímu prostředí, kde vznikl v 2. polovině 19. století. Současný institut předsmluvní odpovědnosti je projevem obecného principu poctivosti (§ 6 OZ). Samotná předsmluvní odpovědnost je zakotvena v ustanovení § 1728 až 1730 OZ, kde jsou vymezeny čtyři konkrétní skutkové podstaty tohoto institutu, a to:

Read More »