Očekáváte, že bude omezena vaše svéprávnost? Sepište předběžné prohlášení!
Rodinné právo, smlouvy, závazky, ostatní
„V očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat může člověk projevit vůli, aby byly jeho záležitosti spravovány určitým způsobem, nebo aby je spravovala určitá osoba, nebo aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem.“
Způsobilost právně jednat můžeme označit známějším pojmem, kterým je svéprávnost. Oba pojmy však shodně představují schopnost osoby jednat a svým jednáním zakládat, měnit nebo i rušit právní vztahy. Dalo by se říct, že bez svéprávnosti bychom nemohli ani podepsat jednoduchou smlouvu tak, aby náš podpis vyvolal právní důsledky.
V mnoha případech dochází k omezení svéprávnosti, tedy omezení právně jednat. Nejčastěji se s takovými případy setkáváme u lidí s psychickými poruchami, kteří nejsou kvůli své indispozici schopni rozpoznat důsledky svého jednání. Zákonodárce si pak bere za cíl chránit nejen tyto osoby, ale i společnost mimo jiné tím, že omezí jejich svéprávnost. Takoví lidé se pak kupříkladu nebudou vydávat všanc značně nevýhodným smlouvám, které by je mohly zadlužit. Na druhé straně je chráněn i poctivý věřitel, který při uzavírání smlouvy postupoval v souladu se zákonem, a nyní by musel velmi náročně vymáhat její plnění.
Ustanovení § 38 občanského zákoníku zakotvuje institut předběžného prohlášení, který dovoluje lidem, kteří očekávají, že dojde k omezení jejich svéprávnosti, aby vyjádřili svou vůli ohledně toho, jak má být postaráno o jejich záležitosti v době, kdy bude jejich způsobilost právně jednat omezena. Představit si můžeme kupříkladu osobu, které byla diagnostikována Alzheimerova choroba a očekává se, že u ní dojde k prudkému zhoršení stavu, které nevyhnutelně zapříčiní omezení její svéprávnosti. Je však také zajímavá představa osoby, která se věnuje rizikovým aktivitám, v rámci kterých je velká šance, že dojde k nějakému závažnému zranění, které povede k omezení svéprávnosti.
Výše zmíněný paragraf předvídá tři okruhy „přání“, které osoba může vyslovit. Jedná se o přání, aby a) byly její záležitosti spravovány určitým způsobem, b) její záležitosti spravovala určitá osoba a konečně c) aby se nějaká osoba stala opatrovníkem v době, kdy to bude potřeba (budou splněny podmínky).
Ohledně prvního požadavku je velmi jednoduše představitelný případ, kdy osoba nebude v budoucnu schopna spravovat své (nebo jiné) obydlí, takže si výslovně určí, že si přeje, aby dané obydlí kupříkladu bylo pronajímáno, nebo naopak aby možnost pronajímání daného obydlí byla zcela vyloučena. V souvislosti s druhým možným „přáním“, které lze v rámci předběžného prohlášení vyslovit, pak osoba například může určit, že si přeje aby danou nemovitost obývala osoba jí blízká, která by tuto nemovitost zároveň spravovala.
Co se týče vyjádření vůle, aby se osoba určená v prohlášení stala opatrovníkem toho, kdo prohlášení sepisoval, asi není pro čtenáře příliš obtížné si takové ustanovení i situaci představit. Proto jen shrneme, že je stejně jako u předešlých modalit, vždy potřeba, aby osoba, která předběžné prohlášení činí, vymezovala osoby, případně způsoby spravování, co nejpřesněji. Pakliže by totiž k přesnému označení nedošlo, mohly by kupříkladu u soudu vzniknout pochybnosti o správném výkladu tohoto právního jednání.
Občanský zákoník je poměrně benevolentní, když povoluje dotyčné osobě sepsání předběžného prohlášení formou jak soukromé, tak i veřejné listiny. Pokud by se však osoba rozhodla projevit svou vůli formou soukromé listiny, tak zákon vyžaduje, aby byla listina potvrzena dvěma svědky.
Může se tedy na první pohled zdát, že je volba soukromé listiny jednodušší, ale v mnoha případech tomu tak vůbec být nemusí. K tomuto tvrzení nahrává i to, že zákonodárce ukládá, aby potvrzující svědkové neměli na daném prohlášení žádný zájem. Nemůže se tak kupříkladu stát, že jako svědek bude listinu potvrzovat osoba, která je v téže uvedena jako „budoucí opatrovník“.
Pokud si osoba vybere projevit svou vůli formou veřejné listiny, může využít nejčastější formu veřejné listiny, kterou je notářský zápis. V takovém případě má sepisující obrovskou výhodu, neboť notář je jakožto právní specialista schopen příslušné prohlášení nejen sepsat, ale také je s to posoudit jeho správnost a zajistit tedy, aby v budoucnu daná listina byla vykládána souladně s vůlí osoby, která ji sepisovala. Lze tak uzavřít, že pokud se chystáte sepsat předběžné prohlášení a nejste si čímkoliv jisti, obrácení se na notáře může být tím správným krokem.
Závěrem našeho textu tedy shrňme, že předběžné opatření je institutem občanského práva, který zajišťuje osobě, která očekává, že dojde k omezení její svéprávnosti, aby i za těchto okolností bylo dostáno její vůle. Předběžné opatření tak budou klasicky sepisovat osoby, kterým hrozí, že se v budoucnu nebudou moct samostatně starat o své záležitosti a byly by rády, kdyby se i v čase jejich indispozice projevovala jejich vůle a o jejich záležitosti by bylo postaráno určitým způsobem.
Dominik Brož
Student PF UK
Podobné články
Adopce dětí homosexuálními páry a jejich právní ochrana
Adopce dětí u homosexuálních párů je možná, jejich právní ochrana však v komparaci s heterosexuálními páry není rovná. Homosexuálové jsou často nuceni český právní systém v tomto ohledu obcházet – v zájmu ochrany jejich rodiny a tato problematika se pak přesouvá do jakési šedé zóny práva.
Předsmluvní odpovědnost
Původ institutu je připisován německému právnímu prostředí, kde vznikl v 2. polovině 19. století. Současný institut předsmluvní odpovědnosti je projevem obecného principu poctivosti (§ 6 OZ). Samotná předsmluvní odpovědnost je zakotvena v ustanovení § 1728 až 1730 OZ, kde jsou vymezeny čtyři konkrétní skutkové podstaty tohoto institutu, a to:
Jak pořídit závěť?
Původ institutu je připisován německému právnímu prostředí, kde vznikl v 2. polovině 19. století. Současný institut předsmluvní odpovědnosti je projevem obecného principu poctivosti (§ 6 OZ). Samotná předsmluvní odpovědnost je zakotvena v ustanovení § 1728 až 1730 OZ, kde jsou vymezeny čtyři konkrétní skutkové podstaty tohoto institutu, a to: