Trestný čin podvodu ve smyslu § 209 trestního zákoníku je tzv. obohacovacím trestným činem, to znamená, že vyžaduje, aby jeho pachatel sebe nebo jiného na úkor oběti obohatil, a to konkrétně tím, že oběť podvodu záměrně uvede v omyl, využije jejího omylu, o kterém ví, nebo před obětí zamlčí podstatné informace, tedy takové, které kdyby oběť znala, tak s podvodníkem nebude jednat či bude jednat za jiných podmínek.