Adopce dětí homosexuálními páry a jejich právní ochrana
Rodina, Manželství, Adopce a náhradní péče, Ostatní
Adopce dětí u homosexuálních párů je možná, jejich právní ochrana však v komparaci s heterosexuálními páry není rovná. Homosexuálové jsou často nuceni český právní systém v tomto ohledu obcházet – v zájmu ochrany jejich rodiny a tato problematika se pak přesouvá do jakési šedé zóny práva.
Jak to bylo s právy homosexuálů v České republice historicky? Do roku 1962 byl pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví trestný. Od roku 2006 vstupuje v platnost tzv. registrované partnerství, což byl nepochybně velký krok vpřed, co se týče práv stejnopohlavních párů. Tento institut zpřístupnil část manželských práv i partnerům.
Mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím však existují poměrně velké rozdíly, které se projevují v oblasti majetkového práva či při samotném uzavírání sňatku – partnerům nevzniká společné jmění, vlastnictví nabývají buď každý zvlášť, nebo do podílového spoluvlastnictví, v případě zániku partnerství neexistuje žádná úprava vypořádání majetku, podobný problém vzniká i při dědickém řízení. Partnerům nevzniká nárok na vdovský či vdovecký důchod, nedochází k převodu nároků zesnulého partnera. Neexistuje právo bydlení, ani společné nájemní právo.
Rozdíly mezi partnery a manžely se také projevují ve vztahu k dětem a rodině. Podle zákona nevzniká žádný vztah k rodině partnera. V současné době neexistuje mnoho možností, aby registrovaní partneři společně oficiálně vychovávali dítě tak, aby byli podle práva oba rovnocennými rodiči.
Adopce dítěte jedním z partnerů byla umožněna v roce 2016, kdy Ústavní soud rozhodl o protiústavnosti § 13 zákona o registrovaném partnerství a zrušil jej, protože jednotlivci, který do registrovaného partnerství vstoupil, adopci zakazoval. Po roce 2016 došlo k posunu, kdy Ústavní soud uznal rodičovství pro oba založené na náhradním mateřství v zahraničí, rodičovská role dvou osob stejného pohlaví byla několikrát uznána dvěma mužům – nestává se tak ale ve všech případech.
Podle lednového verdiktu Ústavního soudu z roku 2021 nemůže česká justice nadále uznávat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavním registrovaným párem – toto rozhodnutí se konkrétně týkalo páru, ve kterém byl jeden Čech a druhý cizinec, v USA si osvojili děti s americkým občanstvím (americké občanství získává každý jedinec, který se narodil na území USA), tito partneři požádali v České republice o uznání rodičovství, ale soudy, včetně Ústavního, ho zamítly. Toto rozhodnutí staví páry, které jsou ve stejné situaci do velké právní nejistoty – ani jeden z nich není uznán jako rodič, problém by mohl vzniknout například v případě hledání lékařské pomoci, protože ani jeden z partnerů nemá nárok na informace o zdravotním stavu dítěte.
I přes výše uvedené můžeme konstatovat, že způsobu, jakými si stejnopohlavní páry mohou “pořídit” dítě je dnes vícero. V úvahu připadá již zmiňovaná adopce jedním z partnerů, kdežto u lesbických párů lze rovněž sehnat dárce spermatu a poté udělat umělé oplodnění, které je možné uskutečnit na specializovaných klinikách, nebo doma.
Některé páry jdou cestou sdíleného rodičovství, dva páry přes umělé oplodnění mohou počít potomky a vychovávat je spolu. Další možnost je odjezd do země, která osvojení uznává a následné navrácení do ČR, kde pár zažádá o přiznání rodičovství obou partnerů. Náš právní řád takový postup umožňuje, nicméně tento je doprovázen řadou komplikací, a tak nemusí být pro páry atraktivním řešením.
Pokud bude pouze jeden z partnerů zákonným zástupcem dítěte, tak se druhý dostává do pozice tzv. sociálního rodiče, který v soukromém životě naplňuje roli rodiče, oficiálně však nemá k dítěti právní vztah – nemá automaticky právo dítě vyzvedávat ve škole, jít s ním k lékaři, nebo získat informace o jeho zdravotním stavu.
Karolína Chlupáčková
Studentka PF UK
Podobné články
Jak na asistovanou reprodukci z právního hlediska?
Úvodem se článek zabývá samotnou definicí pojmu asistované reprodukce, a to dle příslušného právního předpisu. Posléze se věnuje nutným podmínkám, které je třeba splnit, aby byl samotný proces dle zákona vůbec umožněn. Povrchově se zaměřuje i na další detailnější okolnosti asistované reprodukce vycházející ze zákona 373/2011 Sb.
Jak pořídit závěť?
Původ institutu je připisován německému právnímu prostředí, kde vznikl v 2. polovině 19. století. Současný institut předsmluvní odpovědnosti je projevem obecného principu poctivosti (§ 6 OZ). Samotná předsmluvní odpovědnost je zakotvena v ustanovení § 1728 až 1730 OZ, kde jsou vymezeny čtyři konkrétní skutkové podstaty tohoto institutu, a to:
Očekáváte, že bude omezena vaše svéprávnost? Sepište předběžné prohlášení!
„V očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat může člověk projevit vůli, aby byly jeho záležitosti spravovány určitým způsobem, nebo aby je spravovala určitá osoba, nebo aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem.“